A jak to všechno začalo? Velkou zásluhu na tom má naše prvorozená dcera Natálka. První týdny po narození Natálky mám tak nějak v mlze… Nějak vše nebylo tak, jak jsem si představovala, respektive tak, jak ,,by to mělo být”. V kočárku nechtěla být vůbec, v postýlce také ne a jediné místo, kde spala, bylo u kojení a v nosítku. Postupně se ke mně začaly dostávat informace kolem kontaktního rodičovství, kurz Nevýchovy a mnoho mnoho knih. A najednou se vše otočilo. Pochopila jsem to. Přestala jsem se snažit Natálku přeučovat, a místo toho se na to začala dívat tak, že je to v pořádku, že to takto má nastavené.